Zdroj: Daně a účetnictví du.cz
V tomto příspěvku upozorňujeme na změny zákona o dani z přidané hodnoty (ZDPH). Tyto změny vyplývají z nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích (změny hlavně v terminologii), ze zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. (formální i věcné změny) a také vyplývající z dříve přijatých předpisů (viz povinnost podávat přiznání elektronicky). Záměrem příspěvku je upozornit na změny v uplatňování DPH, které by neměly plátcům uniknout.
DAŇOVÁ POVINNOST A DAŇ
V souladu se zněním daňového řádu budou daňovou povinností všechna práva a povinnosti vztahující se k dani a danící jen peněžité plnění.
ZDPH nyní bude používat pojem vlastní daň, kterou se míní rozdíl mezi „daní na výstupu” a „odpočtem daně” za zdaňovací období, ve kterém je daň na výstupu vyšší nebo rovna odpočtu daně; a pojem nadměrný odpočet, kterým se míní „daň odpovídající rozdílu mezi daní na výstupu a odpočtem daně za zdaňovací období v případě, že daň na výstupu je nižší než odpočet daně”. Jednoduše řečeno, bude-li plátci za dané období finanční úřad vracet daň, budeme hovořit o nadměrném odpočtu, naopak bude-li plátce doplácet, budeme hovořit o vlastní dani (opouští se pojem „vlastní daňová povinnost”).
DOBA A LHŮTA
Dobou se rozumí ohraničený časový úsek, po jehož uplynutí zaniká právo či povinnost, přičemž osoba, které se to týká, nemusí nic činit, přesto k zániku práva/povinnost dojde. Například doba, na kterou je sjednáno poskytování účetních služeb (smlouva končí 31. 12. 2016).
Naopak do konce lhůty musí osoba projevit vůli, čímž zachová své právo nebo splní svou povinnost. Není-li lhůta dodržena, zaniká právo nebo vznikají sankce za nesplnění povinnosti (například lhůta pro povinnost podat daňové přiznání, lhůta pro uplatnění práva podat odvolání proti rozhodnutí FÚ atd.).
OBCHODNÍ KORPORACE
Nový občanský zákoník (NOZ) člení právnické osoby na korporace (což zahrnuje obchodní korporace a spolky), fundace a ústavy.
Mezi obchodní korporace patří obchodní společnosti a družstva. Jejich existenci a činnost už neupravuje obchodní zákoník, který byl k 31. 12. 2013 zrušen, ale NOZ a zákon o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.). Obchodními společnostmi jsou nadále nám známé s. r. o., a. s., v. o. s. a k. s. Můžeme tedy nadále používat pojem obchodní společnost a znamená to totéž co dříve. Jen úpravu její existence musíme hledat v nových předpisech. Použijeme-li ovšem pojem obchodní korporace, máme v něm zahrnuta i družstva.
Ve spolky jsou od ledna 2014 automatiky přetransformována bývalá občanská sdružení (sdružení s právní subjektivitou – většinou neziskové subjekty).
OBCHODNÍ ZÁVOD
Dosavadní pojem podnik je nahrazen pojmem závod. Stávající prodej podniku bude označován jako pozbytí obchodního závodu a nadále nepodléhá DPH (§ 14 odst. 5 ZDPH).
SVĚŘENSKÝ FOND
Dodání zboží bylo a je předmětem DPH. Vzhledem ke změně vymezení věci v NOZ bylo nutno vyjmenovat v ZDPH, co pojem „zboží” zahrnuje:
Nově budou „zbožím” i nemovitosti (resp. novou terminologií nemovité věci). Dosud byly v předmětu daně vymezeny nemovitosti zvlášť mimo pojem zboží. Věcně se tedy nic nemění, jen musíme mít na paměti, že kde se hovoří o zboží, míní se tím věci movité i nemovité.
PRÁVO STAVBY
S novým institutem „právo stavby” se budeme setkávat často. Jelikož se podle NOZ stavba stává součástí pozemku, existuje nový právní institut „právo stavby”, například pro situace, kdy vlastník pozemku umožní postavit jiné osobě stavbu na svém pozemku, který je nadále v jeho vlastnictví. Převod práva stavby je předmětem DPH. (Je rovněž předmětem daně z nabytí nemovitých věcí – bývalá daň z převodu nemovitostí; z pozemku zatíženého právem stavby se také platí daň z pozemků – a poplatníkem je stavebník). Právo stavby lze zřídit na max. 99 let.
PŘEVODY NEMOVITÝCH VĚCÍ
Změny vyplývají z nového pojetí nemovitých věcí v NOZ, kdy stavby se stávají součástmi pozemků. Jak je uvedeno v předchozím bodě, vzniká nový institut – právo stavby. Zároveň ZDPH nevymezuje pozemky, a ani stavební pozemky, které byly definovány do konce roku 2013 v § 56 odst. 2 ZDPH věta druhá ZDPH.
Nevymezení pozemku v zákoně a zároveň „napasování” pozemku na číslo parcelní, jak se o to snaží informace Generálního finančního ředitelství (GFŘ), působí výkladové problémy, lze říci až spory v odborné veřejnosti a v této věci lze ještě očekávat vývoj ve výkladu ustanovení § 56 ZDPH.
OSVOBOZENÍ POZEMKŮ
Od ledna 2014 se stavba stává součástí pozemku. Máme-li na pozemku tedy nějakou stavbu, pozemek je touto stavbou „kontaminován” – již nejde o nezastavěný pozemek. Zároveň zákon neobsahuje definici samotného pojmu pozemek. Informace GFŘ ve snaze zjednodušit výklad ztotožnila pojem pozemek s pojmem parcela podle evidence v katastru nemovitostí, ale tato interpretace je zřejmě do budoucna neudržitelná.
NÁJMY NEMOVITÝCH VĚCÍ
Lze říci, že na rozdíl od převodu nemovitých věcí, se aplikace DPH na nájmy zásadně nezměnila. Nadále platí osvobození (vztahuje se na „vybrané nemovité věci” definované v § 56 odst. 1 ZDPH), které známe z dřívějška. Krátkodobý nájem do 48 hodin osvobozen není a plátce se nadále může rozhodnout, zda bude nájem jiným plátcům (poskytnutým pro jejich ekonomické činnosti) zdaňovat či jej ponechá jako osvobozený (s důsledkem krácení svého odpočtu daně na vstupu).
RUČENÍ ZA DODAVATELEM NEZAPLACENOU DAŇ
Od dubna 2013 měl vstoupit v účinnost institut ručení odběratele za daň z přidané hodnoty nezaplacenou dodavatelem správci daně, a to v případě, pokud odběratel zaplatí úplatu za zdanitelné plnění na jiný bankovní účet dodavatele než na ten, který je zveřejněný v registru správce daně. Do konce roku 2013 v této věci platil tzv. generální pardon pro všechny platby bez ohledu na jejich výši (Informace GFŘ z 10. 9. 2013).
Zároveň novela ZDPH s účinností již od 1. prosince 2013 upravuje, že ručení se bude týkat pouze situace, kdy úplata za plnění (na nezveřejněný účet) přesáhne částku 700 tis. Kč (ZDPH je v § 109 navázán na zákon o omezení plateb v hotovosti, ze kterého vyplývá limit pro platby v hotovosti 350 000 Kč, DPH pak hovoří o dvojnásobku tohoto limitu).
I nadále ale souběžně platí ručení v jiných případech – například v případě poukázání platby na účet dodavatele vedený v zahraničí, v případě obchodování s tzv. nespolehlivým plátcem a v dalších situacích podle § 109 ZDPH.
UMRTÍ PLÁTCE
Novela ZDPH od ledna 2014 přináší také změnu v postupu uplatnění DPH v případě, že plátce zemře a pokračuje v jeho činnosti následník. Původní plátce se (pro účely uplatňování DPH, resp. z hlediska přechodu povinností na nástupnického plátce) považuje za živého až do dne předcházejícího dni rozhodnutí o pozůstalosti, vyplývající povinnosti pak musí plnit do tohoto soudního rozhodnutí správce pozůstalosti.
Daňové povinnosti zůstavitele přecházejí na dědice až dnem rozhodnutí soudu o pozůstalosti. Dědic, který pokračuje v zůstavitelově podnikání, se plátcem stává následující den po verdiktu soudu o pozůstalosti. Pokud dědic v činnosti nepokračuje, musí vrátit odpočet (§ 79b ZDPH) za zůstavitele, a to ke dni, k němuž zůstavitel přestává být plátcem [viz § 106 odst. 6 písm. b) ZDPH].