Zdroj: www.ucetni-portal.cz
Dnem 1. 9. 2015 nabývá účinnosti zákon č. 164/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád. Tímto dnem dochází k rozšíření okruhu příjmů, z nichž se provádí exekuční srážky.
Nově se srážky provádí i z příjmů z dohody o provedení práce a rozšiřuje se i o další tituly, s nimiž se bude zacházet jako se mzdou. Jedná se o výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů (nové písmeno k)) a příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příplatek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich (nové písmeno l)). Konkrétní příjmy, které lze postihnout exekucí obsahuje ustanovení § 299 OSŘ.
Přechodné ustanovení:
Přechodné ustanovení uvedené v článku II bodu 1 zákona č. 164/2015 Sb., stanoví postup plátců mzdy po zákonné úpravě: „…. použije se občanský soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány“ je důležité pro další postup plátců mzdy.
V praxi to znamená, že usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy vydaná do 31. 8. 2015 se netýkají příjmů z DPP a není podstatné, kdy bude toto usnesení plátci doručeno.
V případě, že byl soudu podán návrh na přikázání jiné peněžité pohledávky dle ustanovení § 312 OSŘ na příjem z DPP nebo již bylo takto soudem rozhodnuto nejpozději do 31. 8. 2015, právní účinky zůstávají zachovány a plátce musí ve srážce dle § 312 OSŘ pokračovat, tedy zabavovat celý čistý příjem z DPP. Obdobně to platí i v případě exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky na příjem z DPP vydané soudním exekutorem do 31. 8. 2015. Jde o to, že se nejedná o srážku ze mzdy, kdy se povinnému ponechává nezabavitelná částka, a kdy se zabavuje jen první třetina a plně zabavitelná část čisté mzdy, jedná-li se o nepřednostní exekuci, ale povinnému se zabavuje celý čistý příjem z DPP.
Pokud byl podán návrh na provedení exekuce soudnímu exekutorovi do 31. 8. 2015, ale soudní exekutor ještě do tohoto data nerozhodl (rozhodne tudíž po tomto datu), bude se exekuce na mzdu vztahovat i na příjem z DPP. Opačně, byl-li vydán exekuční příkaz na srážku ze mzdy do 31. 8. 2015, nezahrne se případný příjem z DPP, pokud soudní exekutor posléze neprovede usnesením změnu v exekučním příkazu. I v tomto případě není rozhodující, kdy bude exekuční příkaz plátci doručen.
Shrnutí:
Pokud plátce mzdy provádí exekuci na mzdu a jde-li o rozhodnutí vydané do 31. 8. 2015, nezahrne se příjem z DPP. Tento postup se uplatní u i dalších následujících plátců, nedojde-li usnesením ke změně. Pokud byla nařízena exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky na příjem z DPP před 1. 9. 2015, je nutné v takové exekuci pokračovat, a to i u následujícího plátce, kterému bude taková exekuce v budoucnu doručena.
Dále zákonem č. 139/2015 Sb., došlo s účinností od 1. 7. 2015 k další podstatné změně v OSŘ, a to v § 262a, kde bylo zcela vypuštěno ustanovení, na základě něhož bylo možné vydat exekuci na mzdu manžela povinného: „Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného…. lze nařídit tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů“.
Podle přechodného ustanovení bodu 1 čl. IV zákona č. 139/2015 Sb. „se pro řízení zahájená před 1. 7. 2015 použije OSŘ ve znění účinném po 1. 7. 2015. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před 1. 7. 2015, zůstávají zachovány“.