Zdroj: www.financnisprava.cz
V rozhodnutí ze dne 13. 7. 2017, sp. zn. 6 Afs 278/2016 – 54 dospěl Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) při posuzování otázky, zda příjmy profesionálního sportovce z výkonu této činnosti na základě uzavřených profesionálních smluv představují příjmy z podnikání – ze živnosti, nebo příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností dle zákona o daních z příjmů, k závěru, že pokud je s ohledem na neujasněnost právní úpravy v zásadě možné vykonávat činnost profesionálního sportovce dle § 7 zákona o daních z příjmů buďto jako živnost, nebo jako nezávislé povolání, nelze za daného právního stavu daňový subjekt nutit, aby zvolil ten způsob, který je vhodnější z hlediska fiskálních zájmů státu. Pokud daňový subjekt vykonával činnost profesionálního fotbalového hráče jako živnost na základě příslušného živnostenského oprávnění, příjmy z této činnosti představují příjmy ze živnosti dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.
Finanční správa na základě tohoto rozsudku přizpůsobuje svoji správní praxi při zdaňování profesionálních sportovců zejména v tzv. „kolektivních“ sportech (fotbal, hokej, házená apod.), tj. bude vycházet ze skutečnosti, že činnost profesionálního sportovce lze vykonávat dle § 7 zákona o daních z příjmů buďto jako živnost, na základě příslušného živnostenského oprávnění, kdy příjmy z této činnosti představují příjmy ze živnosti dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, u nichž lze uplatnit podle § 7 odst. 7 tohoto zákona výdaje ve výši 60 % z příjmů, nebo jako nezávislé povolání, tj. činnost je vykonávána bez živnostenského oprávnění, kdy příjmy z této činnosti představují příjmy dle § 7 odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů, u nichž lze uplatnit podle § 7 odst. 7 tohoto zákona výdaje ve výši 40 % z příjmů.
Fyzické osoby dotčené touto skutečností mohou svůj nárok na uplatnění výdajů ve výši 60 % z příjmů v případech, že splňují zákonné podmínky, tj. v daném zdaňovacím období vykonávaly svou činnost v rámci živnostenského oprávnění, jehož jsou držitelem, a v daňovém přiznání si uplatňovaly výdaje procentem z příjmů ve výši 40 %, uplatnit podáním dodatečného daňového přiznání.
Lhůta, ve které může poplatník výše uvedené učinit, je upravena daňovým řádem a činí tři roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání (pokud nebyla prodloužena některým z úkonů stanovených v § 148 daňového řádu).
Poplatníkům, u kterých v současnosti probíhá daňové řízení, Finanční správa ČR uplatnění výdajů ve výši 60 % z příjmů, s odkazem na rozsudek NSS při splnění ostatních zákonných podmínek, zohlední.
Obdobně bude nahlíženo na činnost rozhodčích, kteří disponují příslušným živnostenským oprávněním.