Oznámení o vstupu do paušálního režimu je potřeba podat do 10. dne rozhodného zdaňovacího období. Vzhledem k tomu, že 10.1. letošního roku připadá na neděli, je lhůta posunuta na pondělí 11.1.2021. Pokud OSVČ zahájí svou činnost až v průběhu roku 2021, lze i přesto paušálního režimu využít. Oznámení se podává na předepsaném tiskopise, který je dostupný na stránkách Finanční správy (tiskopis č. 25 5255).
Měsíční zálohy jsou vždy splatné do 20. dne měsíce, na který se vztahují. Pouze v lednu 2021 je stanovena výjimka a lednová záloha je splatná až společně se zálohou únorovou, a to ke dni 22.2.2021 (vzhledem k tomu, že 20.2.2021 připadá na sobotu, splatnost se posunuje na první následující pracovní den). První platbu OSVČ, která do paušálního režimu vstoupí, provede k tomuto datu. Následující březnová záloha je splatná 22.3.2021 atd. Výše zálohy činí 5.469 Kč (minimální záloha ZP 2.393 Kč, minimální záloha SZ navýšená o 15 %, tj. 2.976 Kč a záloha na daň 100 Kč). Záloha se platí na účet správce daně, a to podle místní příslušnosti OSVČ (čísla účtů jednotlivých FÚ určená pro platbu paušální daně jsou k dispozici na stránkách Finanční správy). Finanční úřady již pak samy rozešlou zálohy na pojistné příslušné OSSZ a ZP.
Pokud OSVČ do paušálního režimu vstoupí, pak za rok 2020 podá daňové přiznání včetně přehledů ještě tak, jak je zvyklá. Daňové přiznání za rok 2021 již podávat nebude, stejně tak jako přehledy na příslušnou OSSZ a ZP. Je ale třeba po celý rok dodržet podmínky paušálního režimu. Jestliže budou podmínky porušeny, je nutné to správci daně do 15 dnů oznámit a paušální režim tímto končí.
Aby mohla OSVČ vstoupit do paušálního režimu, musí splnit následující podmínky:
-není plátce DPH ani nemá registrační povinnost (s výjimkou identifikované osoby),
-není společníkem v.o.s. ani komplementářem k.s.,
-není dlužníkem v insolvenčním řízení,
-její příjmy za bezprostředně předcházející rok nepřekročily 1 mil. Kč (může mít ovšem příjmy mimo předmět daně, příjmy osvobozené nebo příjmy zdaněné srážkovou daní; dále příjmy z kapitálového majetku, z nájmu či ostatní příjmy, a to do výše 15 tis. Kč),
-nevykonává závislou činnost (v paušálním režimu lze vykonávat pouze takovou závislou činnost, která je zdaněna srážkovou daní).
Samotná OSVČ vstupující do paušálního režimu nesmí být zaměstnancem, ovšem fakt, že OSVČ sama zaměstnává osoby ať už na HPP či na dohody mimo pracovní poměr, paušální režim nijak neomezuje.
Podle dosavadních pravidel je OSVČ, která má nárok na výplatu nemocenské dávky (jinými slovy je účastna dobrovolného nemocenského pojištění), zproštěna povinnosti platit zálohy na pojistné v měsících, kdy nemocenskou dávku pobírá. Jestliže však OSVČ dobrovolně vstoupí do paušálního režimu a onemocní, pak i za situace, kdy má nárok na výplatu nemocenské dávky, je povinna dále platit paušální zálohy. V případě dlouhodobé nemoci, kdy by standardně OSVČ např. za několik měsíců pojistné neplatila, v paušálním režimu odvede i za všechny kalendářní měsíce nemoci pojistné ve výši minimálních záloh na ZP a minimálních záloh na SZ navýšených o 15 %.
Je třeba upozornit, že výše paušálních záloh na pojistné je odvozena od minimálních záloh stanovených pro OSVČ vykonávající hlavní činnost. Jestliže tedy OSVČ vykonávající svou činnost jako činnost vedlejší (např. studenti, důchodci apod.), která byla tedy doposud zvyklá platit na SZ zálohy nižší, tj. určené pro vedlejší činnost, nyní vstoupí do paušálního režimu, pak bude v rámci paušální daně platit zálohy vyšší, neboť výše paušální zálohy je vždy odvozována od minimální zálohy pro hlavní činnost, bez ohledu na to, zda OSVČ vykonává činnost hlavní či vedlejší.