Národní účetní rada (NÚR) schválila na svém zasedání v dubnu Interpretaci č. I-37 Časové rozlišování a cizí měna, která má pomoci účetním jednotkách orientovat se v této problematice.
Novela vyhlášky č. 500/2002 Sb. s účinností od 1. ledna 2018 přinesla změnu týkající se vykazování časového rozlišení nákladů a výnosů. Nově stojí účetní jednotka před rozhodnutím, zda zachová v rozvaze vykazování zůstatků aktivních a pasivních účtů v části D. Časové rozlišování aktiv, resp. v části D. Časové rozlišování pasiv. Druhou možností je zrušení této části a přesun vykazovaných nákladů příštích období a příjmů příštích období do části pohledávek, výdajů příštích období a výnosů příštích období do části závazků.
Tyto změny jsou obsaženy v § 13 a § 19 vyhlášky. Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování zvolí nejpozději k rozvahovému dni, kombinace obou způsobů vykazování není přípustná. Zvolený způsob vykazování pasiv musí být shodný se způsobem vykazování časového rozlišení v aktivech.
Účetní jednotky na základě smluvního ujednání platí některé výdaje, nebo naopak inkasují příjmy v cizí měně. Často se tyto peněžní toky nekryjí s příslušným účetním obdobím, kam věcně náleží. Protože je u těchto plateb znám účel, částka i období, jsou splněny charakteristiky pro položky časového rozlišení. Vzhledem ke smluvnímu ujednání úhrad v cizí měně se v souladu se zákonem o účetnictví eviduje u účetních zápisů v české měně i cizí měna přepočtená na českou měnu dle vnitřní směrnice účetní jednotky kurzem ČNB (aktuálním nebo pevným).
Otázka zní, zda se mají zůstatky účtů časového rozlišení vyjádřených v cizí měně k datu účetní závěrky přepočítávat závěrkovým kurzem.
Řešení v interpretaci
1. V případě nedoplacených nákladů běžného období, kdy výdaj v cizí měně bude uskutečněn až v následujícím účetním období, jde o cizoměnový závazek, který bude souvztažně s nákladovým účtem zaúčtován ve prospěch účtu časového rozlišení Výdaje příštích období. Zůstatek tohoto účtu je třeba k datu účetní závěrky přepočítat kurzem ČNB platným k tomuto datu.
2. V případě nedoplacených výnosů běžného období, kdy příjem v cizí měně bude obdržen až v následujícím účetním období, jde o cizoměnovou pohledávku, která bude souvztažně s výnosovým účtem zaúčtována na vrub účtu časového rozlišení Příjmy příštích období. Zůstatek tohoto účtu je třeba k datu účetní závěrky přepočítat kurzem ČNB platným k tomuto datu.
3. V případě předplacených nákladů týkajících se nákladů následujícího účetního období a zaúčtovaných na účtu Náklady příštích období peněžní tok (výdaj) již proběhl. Zůstatek tohoto účtu se k datu účetní závěrky nepřepočítává.
4. V případě předplacených výnosů týkajících se výnosů následujícího účetních období a zaúčtovaných na účtu Výnosy příštích období peněžní tok (příjem) již proběhl. Zůstatek tohoto účtu se k datu účetní závěrky nepřepočítává.
Zdůvodnění
• V souladu se zákonem o účetnictví se zůstatky pohledávek a závazků primárně vyjádřených v cizí měně přepočítávají k datu účetní závěrky na českou měnu kurzem ČNB k tomuto datu. Eliminuje se tím případné kurzové riziko.
• Vzhledem k tomu, že zůstatek účtu Výdaje příštích období má charakter cizoměnového závazku (výdaj v cizí měně bude muset být uhrazen v příštích obdobích) a zůstatek účtu Příjmy příštích období má charakter cizoměnové pohledávky (příjem v cizí měně bude přijat v příštích obdobích), platí pro ně stejná pravidla, jako pro ostatní cizoměnové závazky a pohledávky.
• Naproti tomu účty časového rozlišení Náklady příštích období a Výnosy příštích období, kdy peněžní tok již proběhl, nemají charakter cizoměnové pohledávky a cizoměnového závazku, není s nimi spojeno kurzové riziko, a proto se zůstatek těchto účtů k datu účetní závěrky nepřepočítává.