Osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) mají dle současně platné legislativy při stanovení základu daně možnost proti svým příjmům uplatnit buď výdaje v prokázané výši nebo paušální výdaje. Pokud si OSVČ vybere možnost uplatňovat výdaje v prokázané výši, může tak učinit prostřednictvím vedení účetnictví (které standardně vedou právnické osoby), tato varianta ale pro svou administrativní náročnost není u OSVČ příliš častá. Především z důvodu snížení náročnosti je pro fyzické osoby zavedena možnost prokázat své skutečné výdaje vložené do podnikání prostřednictvím vedení daňové evidence, tedy evidence příjmů a výdajů a evidence majetku a dluhů. Vedení účetnictví se řídí pravidly zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vychází z tzv. akruálního principu, tedy principu sledování nákladů a výnosů, které věcně a časově souvisí s daným obdobím bez ohledu na to, zda byly zaplaceny. Naproti tomu daňová evidence je upravená přímo v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a sleduje tok příjmů a výdajů na peněžní bázi, tedy eviduje je v tom období, ve kterém byly zaplaceny. Jak účetnictví, tak daňová evidence se ale při uplatňování výdajů musí řídit pravidly zákona o daních z příjmů a sledovat, zda daný výdaj odpovídá pravidlům daňové uznatelnosti.
Nejjednodušší, a pro mnoho OSVČ také nejvýhodnější, je uplatnění tzv. paušálních výdajů. Paušální výdaje upravuje zákon o daních z příjmů a jsou spojeny s nejmenší administrativní zátěží. Poplatník nemusí evidovat jeho skutečně vynaložené výdaje (pro mnoho poplatníků je ale jejich evidence výhodná zejména, pokud by byly významné a svou výší by tak překonaly procento paušálních výdajů) ani nemusí zkoumat, zda jsou tyto výdaje v souladu s pravidly zákona o daních z příjmů. Jednoduše od svých příjmů za celé zdaňovací období odečte jako výdaj procento z těchto příjmů. OSVČ, která uplatňuje výdaje procentem z příjmů, je povinna vést pouze evidenci příjmů a evidenci pohledávek.
Nově chystaná paušální daň, jejíž projednávání má v nejbližší době na programu Senát, má za cíl ubrat poplatníkům administrativní zatížení, a to především v tom smyslu, že v rámci paušální daně – oproti uplatňování výdajů procentem z příjmů – by OSVČ měsíčně formou záloh platily nejen samotnou daň, ale také platby na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění. Následně, po skončení zdaňovacího období, již nebude potřeba podávat správci daně daňové přiznání ani přehledy na OSSZ a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Částka měsíční zálohy by měla obsahovat minimální zálohy na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění stanovené na příslušný rok a zálohu na daň z příjmů 100 Kč.
Možnost platit paušální daň mohou využít OSVČ, které mají za rok příjmy do určitého limitu (očekává se limit 1 mil. Kč) a nejsou plátci DPH. Zároveň musí jít o OSVČ, jež nemá vedle svého podnikání také příjmy ze závislé činnosti.
Výhodu ve formě nízké administrativy ale zastiňuje především fakt, že při použití paušální daně ztrácí OSVČ možnost uplatnit daňový bonus na vyživované dítě. Tato forma slevy na dani může jako jediná „jít do mínusu“, neboť ji lze právě formou daňového bonusu uplatnit i v případě, že daň je nižší než vypočtený bonus. O tuto slevu se při využití možnosti platit paušální daň OSVČ připraví a pokud nemá partnera, který může daňový bonus na společně vyživované dítě uplatnit za ni, definitivně jej ztrácí.
Zároveň může být paušální daň nevýhodná pro poplatníky, kteří uplatňují výdaje procentem z příjmů a jde o zemědělce a řemeslníky. Tyto obory totiž mohou od svých příjmů odečíst až 80 % a v řadě případů bývají základ daně a daň tak nízké, že je pokryje základní sleva na poplatníka a daň za celé zdaňovací období je tak 0 Kč. V případě paušální daně by i tito poplatníci nějakou daň (konkrétně 1 200 Kč formou záloh za celý rok) zaplatili.
Příkladem, kdy může být paušální daň výhodná, je poplatník, u kterého nelze využít jako výdaj tak velké procento příjmů (tedy poplatníci s paušálem 60 % nebo 40 %, popř. 30 % u nájmu), který standardně nějakou částku daně odvádí a paušální daní by reálně na dani ušetřil a který zároveň neuplatňuje daňový bonus na vyživované dítě nebo má možnost, aby tuto slevu uplatňoval partner.
Zvážení, zda je paušální daň výhodná či nikoli, je pro každou OSVČ velmi individuální, proto doporučujeme pečlivě zvážit. Zároveň je nutné toto zhodnotit dopředu, neboť případné využití možnosti platit paušální daň už v roce 2021 bude muset být s největší pravděpodobností správci daně oznámeno již do půlky ledna 2021, jinak nebude možné paušální daň využít.