Daň z příjmů při prodeji Bitcoinů u fyzických osob nepodnikajících

Nejprve je dobré si definovat, co to vlastně Bitcoin je. 

Dle definice České národní banky se nejedná o cizí měnu, a proto je na Bitcoin potřeba pohlížet jako na nehmotnou movitou věc. Pokud tedy u fyzické osoby nepodnikající dochází ke směně Bitcoinu, tak dochází i ke zvýšení/snížení majetku poplatníka, a díky tomu podléhá tato směna daňové povinnosti. Konkrétně je potřeba jí danit v tak zvaných ostatních příjmech (paragraf 10 zákona o daních z příjmu).

Další otázkou je, zda-li takto dosažená směna, (prodej Bitcoinů za koruny české), nepodléhá osvobození od daně z příjmu z důvodu směnárenské činnosti. 

Pod pojmem směna peněz je potřeba si vykládat pouze směnu peněz, které ale mají ekvivalent i v hotovosti. Jelikož je Bitcoin pouze virtuální měna, která ekvivalent v hotovosti nemá, nelze na něj tudíž pohlížet jako peníze (dle zákona o daních z příjmu). Zároveň Bitcoin nelze chápat ani jako zahraniční měnu, jelikož není emitován žádnou zahraniční centrální bankou. 

Z výše uvedených závěrů plyne, že Bitcoin je nehmotnou movitou věcí, která podléhá zdanění a zároveň ani není od daně osvobozena, jelikož se nejedná o měnu v pravém slova smyslu. Proto fyzická nepodnikající osoba musí příjem z prodeje Bitcoinů zahrnout do svého základu daně. Proti příjmům z prodeje Bitcoinů lze ovšem použít i patřičné výdaje, které se k prodávaným Bitcoinům váží, nejtypičtějším příkladem je jejich nákupní cena.

Jelikož bývají Bitcoiny drženy i déle než jeden rok, je dobré připomenout, že není potřeba striktně používat při jejich zdanění jednotný kurz. Ale naopak si může výše zmíněný poplatník vybrat, který ze dvou možných kurzů zvolí. Na výběr má buď jednotný kurz, které vyhlašuje Generální finanční ředitelství, anebo denní kurz zveřejněný Českou národní bankou k datu provedení transakce nákupu či prodeje. Ovšem není možné během roku oba kurzy kombinovat. Vždy je potřeba si pro daný rok zvolit jeden z kurzů.