Od 1. 1. 2021 došlo novelou ke změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“). Hlavní změna spočívá ve zrušení superhrubé mzdy, kdy při výpočtu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti již není příjem ze závislé činnosti navýšen o pojistné, které je povinen z příjmu zaměstnance odvést zaměstnavatel. Základem daně je tedy pouze hrubá mzda.
Další změna pak nastala ve zrušení solidárního zvýšení daně z příjmů fyzických osob, kterou nahradila sazba daně ve výši 23 %. Zisky nad tuto hranici podléhají tak ještě vyššímu zdanění než v případě solidárního zvýšení.
Solidární přirážka činila 7 %, kterou odváděly spolu s klasickou 15 % sazbou osoby, které měly nadprůměrně vysoké příjmy. Limit příjmů pro účely daňového pásma ve výši 23 % zůstává stejný, jako tomu bylo u daně solidární. Podléhá mu tedy daňový základ přesahující 48násobek průměrné mzdy, která byla nařízením vlády na rok 2021 stanovena ve výši 35 441 Kč. V roce 2022 je její výše stanovena na 38 911 Kč. Limit pro rok 2021 činil tedy celkem 1 701 168 Kč a pro rok 2022 činí 1 867 728 Kč.
Rozdíl mezi solidárním zvýšením daně a 23 % sazbou daně však nalézáme v příjmech, které jim podléhají. Solidárnímu zvýšení podléhaly pouze příjmy ze závislé nebo samostatné výdělečné činnosti. 23 % sazbě daně pak podléhají kromě těchto příjmů i tzv. pasivní příjmy. Mezi ně můžeme zařadit příjmy z pronájmu nemovitosti anebo kapitálového majetku, ale i ostatní příjmy. Můžeme tedy říct, že se od roku 2021 započítávají do limitu 48násobku průměrné mzdy veškeré příjmy pro případné uplatnění vyšší sazby daně z příjmů.